Kontakt

TJ SOKOL Nové Veselí
Žďárská 158
592 14 Nové Veselí

Telefon: 566 667 104
Mail: sokol@noveveseli.cz

Historie

Dne 23. července 1911 uspořádal SOKOL Žďár v Novém Veselí veřejné sokolské cvičení, které se těšilo velkému zájmu občanů. V obci se tak vzbudil zájem o sokolskou tělesnou výchovu, kterou založil v Čechách dr. Miroslav Tyrš (1862).

V obci se záhy ustavil odbor Sokola Žďár. Na valné hromadě byl zvolen starostou Antoním Pavelec (čp. 9), náčelníkem Josef Kalas (čp. 102) a vzdělavatelem pak učitel Josef Hladký. Cvičit se začalo v bytě náčelníka a Kamnářství Bělík.

Záhy se založilo družstvo pro výstavbu tělocvičny. Akademický sochař Julius Pelikán daroval 9 forem k lití sádrových plaket českých historických osobností, aby se jejich prodejem získávaly peníze. Slibné začátky byly přervány vypuknutím 1. světové války.

Nová činnost začíná až v roce 1920. To se také kromě cvičení a divadla ustavil hudební odbor za vedení učitele K. Prombergera. Z výtěžku výletu se pořídila hrazda. Čtyři členi absolvovali cvičitelský kurs (B. Veselý, K. Bělík, J. Vítek a Fr. Chlubna).

V roce 1921 začíná i cvičení žen a náčelnicí je Terezie Vítková. Cvičilo 10 mužů a ti vystoupili v prostných cvičeních na župním sletu, žen a dorostenek začalo cvičit 12. V roce 1922 hraje odbor divadelní hru A. Jiráska - Lucerna. V létě se začalo cvičit na školním dvorku.

V roce 1922 se připravovalo veřejné cvičení na Tomáškově zahradě (dnes objekt základní školy). Cvičilo zde 264 cvičících a to i ze zámku Žďáru, Nížkova, Žďáru a Ostrova. Výtěžek 3.000 korun byl věnován do fondu pro výstavbu sokolovny. V témže roce se cvičilo i v Přibyslavi, Polničce, Ostrově, ale i v Kutné Hoře. 

Začalo se také jednat s panem Janem Králem o zakoupení části zahrady nastavbu SOKOLOVNY (dnes domek Václava Smolíka), ale také o koupi domku pana Tomáška (škola se začala zde stavět až v roce 1926), stejně tak o možnosti koupě pozemku od pana Pohanky, kde dnes stojí lihovar.

První půle roku 1923 je plná aktivit jak ve cvičení tak vzdělavatelské činnosti, ale i prvních příprav na stavbu sokolovny, jako bylo kopání hlíny na pálení cihel či písku na maltu, což se dělo pracovní povinností členů většinou o nedělích.

S povděkem by přečten dopis ze sokolské župy Havlíčkové, že se pobočka pro svoji činnost povyšuje na samostatnou jednotu a byly zahájeny přípravy na ustavující valnou hromadu.

Ustavující valná hromada TJ SOKOL Nové Veselí se konala 19. srpna 1923 za účasti 29 dospělých členů. Byl zvolen výbor v čele se starostou jednoty Aloisem Pohankou, místostarosta Dominik Chlubna, náčelnice Terezie Vítková, náčelník Karel Bělík, vzdělavatel František Špinar (učitel), hospodář Severin Macek, Jednatel František Hájek. 

Další členi: Josef Hájek, Boh. Vítek, Jan Chromý, Františka Stehlíková - pokladní, Ludmila Sobotková, Josef Klusáček, Leopold Vítek, potom čtyři náhradníci a revisoři účtů.

Jednáním hlavně prostupuje záměr výstavby SOKOLOVNY, cvičební a divadelní činnost (pořizuje se dřevěná konstrukce jeviště). Vystupuje se opět na veřejných cvičeních (Polná, Přibyslav, Žďár, Polnička). Na cvičení se vyjíždí s opletenými žebřiňáky.​​

V roce 1925 se zahajuje upisovací akce na stavbu SOKOLOVNY a koná se méně zdařilé veřejné cvičení. V roce 1926 je na stavbu upsáno 21.000 Kč. Cvičí se na župním sletu v Čáslavi a VII. sletu v Praze. Upouští se od pozemku na stavbu za Pohankovými a získává se pozemek za Královy.

V roce 1928 - 29 má TJ na svém kontě 34.000, má 29 mužů, 11 žen, 23 dorostenců a 20 dorostenek. Majetek se rozšiřuje o 70 skládacích židlí, nové nářadí a z rybníku se vytěžilo 100 m3 písku, získává se od majitelů lesů příslib darování dřeva. V létech 1930-33 se rozvíjí cvičební činnost i s žactvem, ale je opět problém s cvičební místností, když sál u Kratochvílů přebudovává nový majitel František Fencl na byty. Hlavně cvičí v jedné k tomu uzpůsobené třídě (tělocvičně) v nové škole. 

V roce 1933 se organizuje velmi zdařilé obvodové veřejné vystoupení na školní zahradě, kde vystoupilo 308 cvičících z 5 okrsku Havlíčkovy župy a bylo na 600 diváků. Na cvičišti byl postaven náročný hudební pavilon (tehdy se cvičilo při živé hudbě). Výtěžek a provedení byly povzbuzující.

Rok 1934 je pro život TJ SOKOL zvláště významný. To se projednává návrh Jana Klusáčka (řídící učitel z Budče) na zakoupení likvidované budovy pily v Najdeku, jako zdroje stavebního materiálu na stavbu SOKOLOVNY. Mimořádná valná hromada 1. května 1934 návrh schválila a potom nastává velmi čilý stavební ruch. Volí se stavební výbor. Stavitel František Vítek z Brna - novoveselský rodák - vyhotovil plánky, pozemek za Královy se vyměňuje za pozemek Pravoslava Kratochvíla, kupuje se část od Roštokových. Již 10. května se jede na první pracovní akce demontace pily a rovnáním hřebíku se zapojuje i žactvo.

Akademický sochař Julius Pelikán sdělil, že daruje své plastiky na SOKOLOVNu, upřesňují se plánky, kde je délkou stropních trámů z pily daná šířka sálu SOKOLOVNY. Rozpočet na stavbu je 125.000 korun, za 62.000 bude hodnota dobrovolné práce a 50.000 je našetřeno, takže by se mohlo postavit bez dluhů.

V květnu 1935 se kopou základy a přes léto je již budova pod střechou. A to se i pořád cvičilo. Všechny práce se provádějí ručně, je veliké nadšení i úsilí třebaže ne všech členů. Přes zimu se neodpočívá, ale už se myslí na den, kdy se SOKOLOVNA otevře. A to se stalo za 14 měsíců od prvního kopnutí. v neděli 26. července 1936 slavnostní akademií, kde hrál místní sokolský orchestr a cvičily na jevišti všechny složky.

Toužebný sen mnoha let je naplněn. Zbyl sice dluh 15.000 i řada dokončovacích prací, ale pro celou TJ i obec je ukončena jedna velmi důležitá etapa, aby pokračovala další.

Na konci roku 2004 po ukončení vleklých soudních jednáních (o budovu novoveselské sokolovny) opět došlo ke vstupu všech členů do Tělocvičné jednoty SOKOL.